Přechodná konjunktura
Koncem 19. století velkou pracovní příležitostí v celém kraji bylo budování železnic. To mělo velký hospodářský a sociální význam. Také přes Novou Roli byla zahájena stavba železniční tratě Chodov - Nejdek a byla zprovozněna v roce 1881. Další bylo budování tratě Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt, tedy v našem případě přípojka z Karlových Var do Nové Role. Byla otevřena v roce 1891.
V této době starousedlíci Nové Role kromě zemědělců neměli trvalých zaměstnání. Často je střídali, ale měli příležitost pracovat po celý rok. To byl již značný sociální pokrok. Střídavě pracovali i v lese při kácení a přibližování dřeva.
A právě po zavedení železniční přepravy bylo započato s intenzívní těžbou dřeva v okolních lesích. Dřevo bylo expedováno po železnici předně do Vídně, ale i do dalších západoevropských států. Sedláci, kteří vlastnili dva až tři páry koní, používali jich právě na výdělek, tedy jako formanku, a tím se stávali zámožnějšími. Začalo se lépe dařit také dělníkům, protože měli stálé výdělky. Toto ekonomické zlepšení se asi od roku 1881 projevilo i ve vzrůstajícím počtu obyvatel Nové Role. V roce 1892 měla Nová Role již 79 domů s 567 obyvateli.
Tato konjunktura probíhala až do roku 1914, kdy začala první světová válka. Ta měla za následek zhoršení sociálních poměrů obyvatelstva, neboť kromě válečného průmyslu byl ostatní průmysl omezován a zastavován. Tím začala klesat i možnost výdělků. Sedlákům byl rekvírován během války dobytek a odváděni koně pro armádu. Záhy se projevil všeobecný nedostatek životních potřeb. Tento úkaz je ostatně znám v údobí každé války.
Již v polovině srpna 1914 přijíždějí vagóny s prvními raněnými vojáky z bojišť. Narychlo jsou zřizovány první vojenské lazarety a také v Nové Roli byl zřízen vojenský lazaret v místní škole. Válečné útrapy ještě zvyšovala krutá zima 1917 - 1918. Lidé hojně umírali zimou, hladem a byli to především zchudlí podvyživení občané s malými dětmi. Rozšířila se epidemie španělské chřipky a v silných mrazech bylo ztíženo kopání jednotlivých hrobů. Proto, až když zima polevila, byli mrtví, zachvácení epidemií, pohřbeni dodatečně do společných hrobů.
Docházelo i k hojným krádežím, nejčastěji brambor přímo na polích. Lidé tak jako v době třicetileté války začali obouvat domácky vyrobené dřeváky. Jak se doba měnila, měnil se život tehdejších obyvatel.