Války a utrpení

Války a utrpení

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

Války a utrpení

Po bitvě u Lipan roku 1434 obyvatelstvo severní části Karlovarska podlehlo drtivému tlaku němectví a dalším příchodem saských horníků a řemeslníků dochází k přestupu větší části obyvatelstva na víru protestantskou. K tomu došlo i v Nové Roli. Koncem 15. století se zase projevil náboženský vliv obyvatel sousedních obcí Božíčan, Mezirolí a Děpoltovic, které náležely tepelskému klášteru, a tak se Nová Role navrátila opět k víře katolické.

Třicetiletá válka (1618-1648), která měla za následek všeobecný úpadek českých zemí, měla neblahý vliv i na Novou Roli. Zhoršené spravování okolních cínových dolů způsobilo úpadek v hornictví. V Krušnohoří ustalo kutání stříbra a cínu a tak, následovalo postupné chudnutí obyvatelstva a začátek bídy. Proto mnoho schopných německých podnikatelů, mistrů a odborných dělníků v této době odcházelo za prací do sousedního svobodnějšího Saska. Byl tu i silný vliv náboženský. V r.1626 došlo na Loketsku k nové rekatolizaci a ti obyvatelé, kteří nechtěli přistoupit na katolickou víru, museli opustit zemi. Přesto celé Karlovarsko po stránce národnostní zůstalo téměř ryze německé.

Nová Role během třicetileté války zažila mnohá tažení Švédů do Čech. Poslední v r.1647. Švédové v N. Roli zabavovali místním lidem dobytek a zásoby potravin. V sousedství Nové Role vznikla velká povstání proti vrchnosti, např. r. 1680 v Nejdku. V Krušných horách nemělo obyvatelstvo ani chleba, nebyl dostatek kůže na boty, a tak na místo kožených podrážek začaly se vyrábět podomácku dřevěné podrážky a boty zvané dřeváky. Došlo k postupnému vylidňování celé oblasti.

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK