Obsah
Zvýšené nebezpečí vzniku požárů v Karlovarském kraji
Činí tak na základě doporučení ředitele Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje Václava Klemáka. Důvodem rozhodnutí je vyšší výskyt požárů ve venkovním prostředí, nedostatek dešťových srážek, vysoké teploty vzduchu a další prognóza teplého počasí.
Vyhlášení období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů je stanoveno Nařízením Karlovarského kraje č. 4/2016, kterým se určují podmínky k zabezpečení požární ochrany. „Dlouhodobé sucho, žádný déšť i předpověď počasí, která nepřináší změnu, to vše by mohlo zapříčinit vznik požáru kdekoliv v našem kraji. Musíme proto přistoupit k preventivním opatřením, která zahrnují například zákaz rozdělávat a udržovat ohně na volném prostranství, pálení klestí či používání pyrotechniky. Věřím, že to lidé pochopí a budou tyto podmínky dodržovat,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová. Porušení povinností stanovených uvedeným rozhodnutím lze postihnout jako přestupek.
„Informaci jsme zveřejnili na krajské úřední desce a předáme ji všem městským a obecním úřadům, které taktéž na úředních deskách zveřejní vyhlášení i ukončení tohoto období,“ doplnila ředitelka Krajského úřadu Karlovarského kraje Martina Vránová.
Obecné podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Místem zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je jakákoli plocha na území kraje, která je pokryta vegetací takového charakteru, že je schopna v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru umožnit vznik požáru a jeho následné šíření (např. lesní porosty, plochy zemědělských kultur, parky, zahrady, louky apod.)
V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je na výše uvedených místech zakázáno:
- rozdělávat a udržovat ohně a odhazovat hořící nebo doutnající předměty
- pálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích
- provozovat jízdy parních lokomotiv, pokud nejsou zajištěna bezpečnostní opatření k zamezení vzniku požáru
- používat pyrotechnické výrobky
- používat jiné zdroje zapálení (např. létající přání, lampiony se světlem z otevřeného ohně, pochodně apod.)
- spotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům než k hašení požárů
Podmínky k zabezpečení požární ochrany při sklizni obilovin, řepky a siláže v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
- Žňová technika (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě polí) musí být vybavena lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že nemůže dojít k výfuku žhavých částic.
- Žňová technika musí být vybavena kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů. Pokud se jedná o soupravu (např. traktor a valník), musí být hasicím přístrojem vybaveno pouze vlečné vozidlo.
- Součástí žňové techniky musí být technika schopná upravit půdu tak, aby vznikl ochranný pruh, který zamezí šíření požáru (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru), tato technika musí být přítomna v místě provádění sklizně a u této techniky musí být nepřetržitě přítomna znalá obsluha. Pokud se jedná o pole o výměře 100 ha a větší, musí být tato technika přítomna na poli ve dvojnásobném množství.
- V případě založení stohu na strništi, musí být po naskladnění provedena úprava půdy po jeho obvodu takovým způsobem, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 metrů (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru).
- Pokud se provádí sklizeň obilovin, řepky a siláže na poli o výměře 100 ha a větší, musí být pole rozděleno alespoň na dvě přibližně stejně velké části, kdy k rozdělení pole dojde sklizní plodin a úpravou půdy tak, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 15 metrů (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru).
Poslední aktualizace: 31. 7. 2018 10:58